Fazol

Phaseolus vulgaris - fazol obecný

Fazol pochází z tropické Ameriky. Pěstuje se v několika odrůdách a četných sortách na polích i na zahradách všude v Evropě. Počet sort přesáhl už 500. Pro léčivé účely se dává přednost velkosemenným druhům s masitými lusky. Jednoletá bylina s přímou nebo oplétavou levotočivou lodyhou, až 2 m vysoká. 

Listy jsou střídavé, trojčetné, dlouze řapíkaté, široce vejčité, s kopinatými palisty. Květy jsou až 2 cm velké, různě zbarvené. Plody (lusky) mají stěny tlustoblanné nebo tenkoblanné, zelené nebo žluté. Semena jsou podlouhlá, ledvinovitá, liší se podle odrůd barvou, velikostí i tvarem. Bývají žlutá, hnědá, červená, černá nebo strakatá. Kvete od června do srpna.

Pěstění : 

Fazol je plodina teplomilná, značně citlivá na teploty pod bodem mrazu. Na zařazenív osevním sledu sice není náročný, ale nejlepšími předplodinami jsou hnojené okopaniny. Seje se později než jiné jarní plodiny, přibližně v polovině května (důležitá je teplota půdy).Vyžadují slunné, teplé a chráněné podmínky, dostatek vláhy (ne však přemokření), středně těžké, humózní půdy obohacené vápníkem. Pěstovat můžeme keříčkové fazole se zelenými, žlutými i fialovými lusky, nebo pnoucí ve stejných barvách. Keříčkové odrůdy vyséváme po 3-4 zrnech do jamek asi 5 cm hlubokých, 20 cm od sebe v řádcích 40-50 cm vzdálených. Pnoucí odrůdy vyséváme asi po 5 zrnech do jamek 5 cm hlubokých a podle druhu opory až metr od sebe. Vyžadují alespoň 2 m vysokou oporu z tyček, lískových prutů, motouzů apod. Fazole na zrno (fazolové boby) sklízíme vydrolením až po uschnutí lusků i natě. Čas sklizně zeleninových lusků určíme nejlépe tím, že lusk při ohnutí praskne. Zeleninové odrůdy se pěstují pro lusky. Oproti luštěninovým odrůdám jsou lusky tenčí, jemnější, křehčí, uvnitř nich chybí silná blána a po obvodu silná vlákna. Tyto odrůdy se používají přímo pro přípravu pokrmů nebo se nakládají či zmrazují.

Užívaná část : 

Lusky, semeno

Sběr a úprava : 

Sbírá se oplodí (lusky bez semen) zralých plodů. Dosušuje se ve stínu umělým teplem asi při 40 °. Droga je bez pachu a má slabě slizovitou mdlou chuť

Účinné látky : 

Suché plodní obaly obsahují aminokyseliny, např. arginin, asparagin, tryptofan, fenylalanin, dále kyselinu askorbovou, trigonellin, cholin, steriny a betain. Také menší množství kyseliny křemičité, fosfáty a sodíku, draslíku a železa. Jsou bohaté na riboflavin (B2), kyselinu listovou, vitamin E. Přítomen je i vitamin C, karoten, niacin a další vitaminy B.

"Zelené" fazole (lusky s nezralými semeny) mohou u náchylných lidí vyvolat kožní onemocnění způsobené toxalbuminem fasinem, kterému se v konzervárnách říká "fazolový svrab". 

U někoho se objeví i dávení a průjmy, záněty střev apod. Fasin se rozkládá varem.

Pro léčbu : 

Vnitřně se užívá zahuštěný odvar (asi 4 hrsti rozmělněných lusků se nechají několik hodin bobtnat ve 2 litrech vody a pak se varem odpaří asi na půl litru tekutiny). Pije se před jídlem při zadržování vody v těle a při nemocech ledvin a močových cest. Je vhodný jako pomocný prostředek při močových a ledvinových kamíncích i revmatismu. Droga působí močopudně a mírně snižuje krevní tlak. Jako pomocný lék se fazolové lusky používají k léčbě lehkých forem cukrovky snižuje hladinu krevního cukru. Předpisují se ve formě čajů, obyčejně v kombinaci s látkami povzbuzujícími chuť k jídlu. Lusky jako potravina posilují nervový systém, působí detoxikačně, proti fyzické únavě. Mají schopnost pročišťovat mízní uzliny.

® - Příprava macerátu 20-30 g drogy se nechá vyluhovat 6-8 hodin ve dvou sklenicích vody.

Užíváme rozdělené do tří denních dávek.

® - Při oslabení jater a cukrovce zalijte hrst čerstvých či sušených lusků litrem horké vody,

vaříme 2 minuty a necháme přes noc vylouhovat. Pije se 2x denně před jídlem 1 deci.

Denní dávka extraktu je 200-400 mg

Denní dávka drogy je 12-15 gramů. Jednorázová dávka je zpravidla jedna čajová lžička.

Zevně při spáleninách rozmačkejte vařená fazolová zrna a přikládejte formou obkladů.

V kuchyni : 

Fazole je nutričně velmi hodnotná a zároveň dietní, zdravá luštěnina. Pěstovat vlastní fazole se vyplatí především pro lahodné lusky, ale i zrna ze zahrádky jsou skvělá. Jsou lépe stravitelné, jestliže je podáváme s petrželovou natí, pažitkou, česnekem, tymiánem nebo bobkovým listem.

Léčiva : 

Droga je obsažena v čajovém přípravku D i a b e t a n.

Poznámka. Fazole bývají napadány i dalšími cizopasnými houbovými nebo bakteriálními infekcemi, jako jsou plíseň šedá, hnědá skvrnitost listů, bakteriální skvrnitost, rez fazolová a jiné. Nebezpečná je i květilka všežravá (Delia platura). Larvy této mouchy napadají klíčící děložní lístky a vzrostný vrchol rostliny ještě v půdě, především za chladnějšího, vlhkého počasí. Další generace se líhne po 2 -4 týdnech a poškozuje následné výsevy. Ochrana před květilkou je obtížná, pomáhají tato opatření: Dodržování dostatečné izolační vzdálenosti od loňských výsevů. Osivo ošetřené insekticidy a fungicidy. Nesít fazole příliš brzy a do větší hloubky. Malý, tmavý brouk-nosatec, zrnokaz fazolový (Acanthoscelides obtecnus) přezimuje ve fazolových zrnech pod "okénky" (okrouhlé prosvítající komůrky pod slupkou, v nichž je brouk). Oplodněné samičky kladou koncem června vajíčka na povrch zralých lusků, larvy se vžírají do zrn a posléze se v nich k uklí. Následná II. červencová generace ničí již vyluštěná semena. Zrnokaz se může přemnožit i během uskladnění. Osvědčenou ochranou je uložit vyluštěná semena do mrazáku (při teplotě –10 °C brouci hynou za 10-14 dnů, při mrazu –17 °C již za 8 hodin).