Anýz

Pimpinella anisum - bedrník anýz (anýz vonný)

Bedrníky rostou na evropském kontinentu, v západní, jihozápadní, jižní a jihovýchodní Asii a ve střední a

jižní Africe včetně Madagaskaru. Jako léčivé rostliny se u nás používají tři druhy bedrníku: Bedrník anýz,

bedrník větší a bedrník obecný.

Jednoletá bylina z čeledi miříkovitých, která dorůstá výšky do 50 cm. Lodyha je přímá, krátce pýřitá a větví

se až v horní části. Na lodyze nalezneme listy trojího tvaru. Přízemní listy jsou celistvé nebo trojčetné,

střední lodyžní listy jsou lichozpeřené a horní lodyžní listy jsou úzce kopinaté nebo přenosečné s čárkovitými

úkrojky. Anýz kvete bíle, v červenci a srpnu. Květy jsou uspořádané v dvojitém okolíku, což je typický znak

čeledi miříkovitých. Korunní lístky jsou na rubu a okrajích řídce chlupaté. Plodem je krátce chlupatá

dvounažka. Všechny části rostliny aromaticky voní. Kvete od Června do srpna. U nás se vyskytují ještě

bedrník větší (Pimpinella major (L.) a bedrník obecný (Pimpinella saxifraga L.) Oba druhy jsou vytrvalé a

mají lysé plody. Bedrník větší má výrazně rýhovanou, dutou lodyhu, bedrník obecný má naopak lodyhu

oblou a vyplněnou dření. Oba druhy se používají ve fytoterapii.

Pěstění :

Vyžaduje mírně alkalickou propustnou půdu a polohu slunečnou a chráněnou před

větry. Vysévá se koncem jara a to přímo na záhon. Výsev v dubnu do řádků asi 30 cm vzdálených

použít vždy jen čerstvé semeno klíčí velmi pomalu, vzchází velmi pomalu, proto přidáme

značkovací výsev ředkvičku. Pečlivě plít jednotit na 10 cm. Nepřesazují se. Rostlinu je možné

pěstovat v bytě. Teplé slunečné místo případně truhlík na terase.

Užívaná část : 

Plod

Sběr a úprava :

Plod se sbírá v srpnu a v září, sklízíme, jakmile se zabarví vejčitá semena na

prvních okolících do hněda. Řežeme celé rostliny, vážeme do kytiček a pověsíme na vzduch.

Případně setřásáme dozralá semena postupně na plátno nebo papír. Když jsou semena opravdu

suchá, uschováme je do sklenic se šroubovacím uzávěrem. Droga má silně kořenitý pach a sladkou

chuť. Ve farmacii se užívá k přípravě aromatických vod, lihů, sirupů a léčivých čajů.

Účinné látky :

Hlavní účinnou složkou je silice (až 14 %) s 80-90 % anetolu. Silice obsahuje

také kumariny, metylchavikol, dianetol, flavonoidy aj. Dále je v droze obsažen olej, bílkoviny,

cukry, kyselina kávová a chlorogenová, sliz, cholin a další látky. Silice omezuje rozvoj škodlivých

bakterií.

Pro léčbu :

Vnitřně v nálevu (obden 4 čajové lžičky pomačkaných plodů na šálek vody, nebo 1-2

lžíce 3x denně), proti nadýmání, působí uvolnění při žaludečních kolikách, zvyšuje tvorbu

trávicích enzymů. Působí proti střevním katarům. Význam má při dehydrataci a při všech otravách.

Dále usnadnuje odkašlávání při suchém kašli, při průduškovém kataru, dávivém kašli, působí proti

kašli při zánětech horních cest dýchacích, zejména u dětí, má mírné antiseptické působení v

průduškách. Podporuje tvorbu mléka a chuť k jídlu. V prášku třikrát denně l g při poruchách

žaludečních, potížích se slezinou a při křečích trávicího traktu. Anýz podporuje tvorbu žluče. Má

silnější protikřečový účinek než fenykl a kmín, silně povzbuzuje sekreci všech žláz. Silice se částečně

vylučují plícemi a zkapalňují hustý hlen v dýchacích cestách. Proti zápachu z úst je možné žvýkat

semínka anýzu. Po psychické stránce pomáhá při únavě spojené se stresem. Odbourává negativní

energie a pocity, které v důsledku stresu vznikají. Je prospěšný pro lidi, kteří trpí nočními můrami.

A když nemůžete spát? Svařte si mléko s anýzem - na sklenici mléka použijte asi lžičku

rozdrcených anýzových semen. Přeceďte a přidejte lžičku medu. V čajových směsích posiluje

protizánětlivé a močopudné účinky. U oleje (Oleum anisi) je maximální denní dávka 0,15 g. 

Konzumace nad 1 ml silice může způsobit nevolnost, zvracení i plicní otok. 

Tradičně je anýzový plod označován jako potratový prostředek, v těhotenství jej proto není vhodné užívat.

Vysoké dávky mohou narušit léčbu léky snižující krevní srážlivost a hormonální léčbu pohlavními hormony 

včetně hormonální antikoncepce.

Zevně obklad z anýzu a dušené cibule při angíně či jiných problémech v krku. Místně při vších a svrabu.

V kuchyni :

Můžeme je používat jako zelené koření do bylinkových pomazánek a másla, do

polévek, salátů a nádivek Anýzem se koření především pečivo, ovoce a zelenina a některé nápoje.

Anýz se přidává do chleba, bílého pečiva a cukrovinek. Anýzový chléb je dodnes velice oblíben v

Rakousku a jižním Německu. Na jižní Moravě jsou tradičním posvícenským pečivem anýzky. Úzké

proužky pečeného, anýzem sypaného těsta se dávají vychladnout a ztuhnout na dřevěný váleček.

Tím získají charakteristický tvar. Doporučuje se před použitím semena mírně stlačit, ale ne drtit.

Anýz se přidává do hruškového a jablečného kompotu, při konzervování se jím koření především

červená řepa a zelí. Je možné jej nalézt také ve smetanových sýrech i při vaření mořských korýšů.

Špetka anýzu je vhodná k rybám. Anýz se přidává do ovocných šťáv, medoviny, piva a likérů.

Anýzové likéry mají svou dlouholetou tradici především ve Francii (Pastis, Pernod aj.). Anýz

můžeme přidat k dušeným žampionům a neodmyslitelně patří k indické a čínské kuchyni, kde se

anýzem koření především masité pokrmy. Stonek a kořen se přidávají do polévek a k dušenému

masu pro lékořicovou chuť. Je součástí mnoha kořenitých směsí (kari). Odstraňuje z pokrmů

nepříjemné pachy (olej, ryby) a aromatizuje je.

Léčiva. 

Droga a z ní izolované látky jsou součástí Ipecarinu, Dětského čaje s heřmánkem,

Pulmoranu, Guaranu a Pleumolysinu v pastilkách.

Poznámka - Anýzová silice působí bakteriostaticky. Větší dávky par anetholu způsobují i u člověka omámení a jsou toxické. Při sběru v terénu je třeba opatrnosti pro možnost záměny s velmi jedovatými plody bolehlavu. Anýzové těstíčko znají všichni rybáři, kteří na něj chytají především tlouště a kapry. Silice anýzová je předmětem moderního výzkumu léčiv při hledání synteticky přístupných látek s estrogenní účinností. Semena se kladou jako návnada do pastí na myši.