Brambor

14.04.2025

Solanum tuberosum – lilek brambor


Původní oblastí výskytu jsou podhorské a horské oblasti And v dnešním Peru. 

V současné době se pěstují jako zemědělská plodina prakticky po celém světě s výjimkou tropů, 

arktických a subarktických oblastí. Brambor se prosadil v Evropě teprve koncem 18. století.

Bylina s hranatou, bohatě rozvětvenou lodyhou, přímou nebo i poléhavou, s krátkými chloupky. Dorůstá

výšky 60 až 100 cm, výjimečně až 1,5 m. Listy jsou lichozpeřené, mírně ochlupené, s drobnými žlázkami,

řapíkaté, poměrně velké, 30 až 50 cm dlouhé. Květy jsou nejčastěji bílé, růžové nebo fialové se sytě žlutými

až oranžovými prašníky. Plody jsou zelené nebo žlutozelené bobule o průměru 2 až 4 cm obsahující bílá

semena. Podzemní část je charakteristická svazčitými kořeny s hlízami rozmanitých elipsoidních až

nepravidelných tvarů, nejčastěji s okrově žlutou až světle hnědou, u některých kultivarů červenou až

červenofialovou pokožkou. Dnes již existuje více než 180 druhů brambor.

Pěstění : 

Bramborám vyhovuje chladnější vlhké klima, nicméně brambory nesnášejí mrazy, při

déletrvajících teplotách lehce pod bodem mrazu hlízy zmrznou. Teplota je důležitá pro klíčení hlíz.

Hlízy se probouzejí při teplotách okolo 6 °C, pro další růst jsou výhodné denní teploty okolo 20 °C a

noční 15 °C. Brambory nejsou příliš náročné na typ půdy, nevyhovují jim však příliš zamokřené

půdy, nehumózní váté písky. Odrůdy brambor se dělí na "rané", "polorané" a "polopozdní,"

průmyslové a krmné. Hlavní rozdíl v hodnocení raných a pozdních brambor spočívá v pevnosti

slupky, která má být u pozdních brambor dobře vyvinutá, zatímco u raných žádný požadavek na

pevnost slupky není uveden. Rané brambory mohou být dodávány na trh při dosažení minimální

velikosti hlíz 28mm (drobné 17 – 28mm), kdežto u pozdních brambor je minimální velikost 35mm.

Existuje nespočetné množství odrůd různých tvarů, velikostí, barvy a textury. Hlízy mohou být na

povrchu červené, žluté, fialové nebo bílé, uvnitř krémové nebo žluté, skvrnité či modré. Textura je

lojovitá nebo moučnatá a tvar rozmanitě boulovitý, kulovitý nebo podlouhlý. Brambory se

komerčně rozmnožují vegetativně z hlíz, pravé semeno se používá hlavně pro šlechtitelské účely.

Užívaná část :

hlízy

Sběr a úpava :

Brambory se sklízejí v měsíci září. Hlízy brambor je nutno skladovat ve tmě, v suchu

a chladu se standardně nízkou teplotu nad bodem mrazu. Důležité je také dobré větrání. Vyšší

teploty vedou k předčasnému klíčení brambor, které je doprovázeno zvyšováním obsahu jedovatého

solaninu. Když jsou rostliny potlučené, nemocné nebo vystavené slunečnímu záření, tyto

glykoalkaloidy dosáhnou množství, které může být pro člověka jedovaté.

Účinné látky :

Nejdůležitější složkou brambor je škrob, který se v těle mění na energii. Obsahuje

také minerální látky, které kryjí potřebu draslíku až ze 75%, železa a hořčíku z 20% a fosforu z

15%. Dále obsahují jsou sodík, vápník, chlór, fluor, vitamín A, Bl, B2, niacin, B6, E, K a vitamin C

(Při denní spotřebě 300 g mohou brambory krýt až polovinu celkového množství). Obsahují také

bílkoviny, polysacharidy, vlákninu, tuky, esenciální aminokyseliny, kyselinu jablečnou a citronovou.

Brambory jsou zásadotvorné a z těla odvádějí přebytečnou vodu (při omezení soli), čímž ulehčují

činnosti srdce, jater a ledvin. Obecně lze brambory charakterizovat jako komplex vitamínů a

stopových prvků v kombinaci pro člověka nejvyváženější.

Pro léčbu : 

Syrové 

-Pro tento účel se používají brambory syrové. Vždy používejte zralé brambory, bez

černých skvrn, bez zelených ploch – tyto oblasti obsahují toxiny. Nastrouhané působí proti pálení

žáhy. Šťáva ze syrových brambor je vhodná při močových kamenech, hemoroidech, cukrovce a

skorbutu (kurděje). Šťáva je vynikající protizánětlivý nápoj. Velmi dobře funguje při artritidě a u

mnoha dalších forem zánětlivých bolestí, zejména však bolestí kloubů a bolestí zad. Bramborová

šťáva zvýší krevní oběh ve všech částech vašeho těla a urychluje hojení sliznic i pokožky.

Je zásaditá a zabraňuje nemocem jako jsou kardiovaskulární choroby, snižuje také hladinu

cholesterolu, předchází mrtvici a dokonce pomáhá předcházet rakovině, je vynikající na ekzémy a

akné kdy pomáhá uklidnit kůži a to i po spáleninách po slunci. Podporuje i tvorbu tkáně, která po

zlomenině spojuje úlomky kostí.

Používá se při atrofii sliznic žaludku a hltanu i při žaludečních a dvanácterníkových vředech.

Bramborová šťáva pomáhá při hubnutí - vypijte jeden šálek bramborové šťávy ráno, ještě před

snídaní a potom večer 2-3 hodiny před tím, než půjdete spát.

Bramborová šťáva sama osobě nemá skoro žádnou chuť a tak ji můžete namíchat s jinými šťávami,

například ideální je mrkvová. Pokud musíte sladit můžete přidat například trochu medu.

Bramborová šťáva také odplavuje z těla kyselinu močovou a potlačuje únavu.

Bramborová šťáva je také levná varianta pro detoxikaci těla. Používala se k léčbě hepatitidy.

Šťáva je také dobrá pro léčbu pankreatitidy a při onemocnění ledvin, kde zabraňuje tvorbě

vápenatých kamenů v močových cestách. Na játra zase působí tak, že dochází k jejich pročištění.

Na vysoký krevní tlak. Doporučené dávkování je 2× denně 1 dl bramborové šťávy po dobu 6 týdnů.

Bramborová šťáva je také vhodná jako podpůrný prostředek k léčbě nádorů a rakoviny - červené a

fialové brambory obsahují velké množství antokyanů a ten zastavuje růst rakovinných buněk. Žluté a

oranžové brambory obsahují velké množství zeaxanthinu a ten je důležitý pro zrak.


Bramborová šťáva je alkalická a tak je ideální pro zklidnění trávícího traktu, léčení poruch trávení a

při přebytku kyselin v těle. Také je vynikající při hojení podrážděných střev a pomáhá při hojení

žaludečních vředů a zvyšuje imunitu.

K přenášení nervových vzruchů, pohybů svalů a zajištění dalších životně nezbytných funkcí brambor

nakrájejte na plátky, zalijte vodou a nechejte přes noc louhovat. Ráno přeceďte a vodu vypijte.

Brambor pustí do vody šťávu obsahující velké množství draslíku, který je pro organismus nezbytný.

Vařené 

-Bramborová slupka obsahuje živiny v podobě vitamínu C, vitamínu B6, draslíku, hořčíku,

zinku, železa, proteinů a uhlohydrátů. Bohužel část těchto látek se vařením ztrácí. Vařené působí

velice dobře na revma a artritidu, poněvadž se tak váže kyselina močová. Jsou vhodné jako

diuretikum, na dnu, otoky, snižují kyselost žaludku a působí proti popáleninám i omrzlinám. Lékem

jsou při kurdějích, zácpě, zánětu střev i žaludku. Voda z vařených brambor zklidňuje podráždění

žaludek i následky kocoviny.

Zevně lze horké brambory přikládat na prsa při kašli, velkém nachlazení apod. Působí skvěle na

špatně se hojící rány, otoky a zanícená místa. Syrová bramborová kaše je také vynikajícím a účinným

kosmetickým prostředkem.

Bramborový škrob při opaření, vyrážkách a vředech na pokožce.

  •  - Na zásaditý nápoj potřebujeme: 2 dl šťávy ze syrových brambor a 1 lžíci citrónové šťávy. Obě

              přísady smícháme, hotový nápoj popíjíme po douškách, nejlépe 2 x denně po dobu 5 dnů.


  •  - Syrová šťáva 1 deci půl hodiny před jídlem při gastritidě, žaludečních vředech doprovázených

              zvýšením žaludeční kyseliny, při zácpě, bolestech hlavy a zvýšeným krevním tlakem.


  •  - Nápoj na posílení imunitního systému - 1 dl šťávy z brambor, 1 lžíci šťávy z rakytníku, 1 lžíci

              šťávy z arónie, 1 dl šťávy z mrkve, 1 dl šťávy z červené řepy. Uvedené přísady dobře promíchat.

              Tento nápoj doporučuji užívat po dobu 6 týdnů.


  • - Syrovou šťávu s medem, mrkvovou nebo citronovou šťávou. Užívá se 1. deci 4 x denně půl

             hodiny před jídlem. Vztahuje se na žaludeční vředy a cukrovku.


  • - Nastrouhaný syrový brambor s vlašskými ořechy se používají proti střevním hlístům. Užívá se tři dny večer.


  •  - Bramborová šťáva je velmi účinné kloktadlo. Může se používat jako kloktadlo při zánětech

              dutiny ústní, mandlí, aftách a u parodontózy.


  •  - Na podrážděný žaludek a kocovinu - 3 dl slité vody z vařených brambor (měl by v ní být

              uvařený kmín a sůl). Vodu nalijeme do termosky a popíjíme ji po doušcích během dne.


  • - Syrové nastrouhané brambory smíchejte s olivovým olejem a aplikujte ve formě obkladů na

             omrzliny, opařeniny a vředy.


  • - Syrový nastrouhaný brambor lze aplikovat rovněž na hemoroidy i na celulitidu


  • - Bramborový obklad na ječné zrno -1 brambor uvařený ve slupce, bavlněný nebo lněný

              kapesník. Uvařený brambor zabalte do kapesníku a na 15 minut přiložte na ječné zrno. Brambor

              musí být tak horký, aby se to dalo snést.


Tato zelenina skrývá jedno nebezpečí, a to je přehnojování půdy, v níž rostou. Brambory nám totiž

mohou přivodit "slušnou" zásobu nevhodné formy dusíku v organismu. A jak předusíkované

brambory poznáme? Když je za syrova rozkrojíme a nalezneme v jejich středu něco, co vypadá jako

pidi krasová jeskyňka. Tyto brambory nikdy nekonzumujte.

V kuchyni:

Možnosti snížení obsahu akrylamidu v bramborách

 Pečené brambory obsahují podstatně méně akrylamidu, pokud se připravují z vařených brambor.

 Vařené brambory a z nich připravené kaše a jiné výrobky nejsou akrylamidem zatíženy a

nezáleží na tom, zda jde o přípravu v domácnosti, nebo v průmyslu.

 Zvlášť velké množství akrylamidu se vytvoří, pokud jsou brambory delší dobu

skladovány při chladírenských teplotách (pod 8 °C).

 Zřetelně více akrylamidu vzniká při pečení nebo fritování brambor se zelenými skvrnami.

 Při fritování by teplota neměla překročit 175 °C. Neměly by se používat fritovací oleje

obsahující silikonový olej (E 400) proti pěnění.

 Při pečení na pánvi by se měly používat co nejnižší teploty, a protože voda dobře rozvádí

teplo, měla by se během úpravy místo tuku přidávat voda, a teprve nakonec přidat

margarín či olej.

 Pro pečení v troubě se doporučuje teplota maximálně do 200 °C (horní a dolní ohřev) a

do 180 °C (s cirkulací vzduchu). Použití pečicího papíru zabraňuje výraznějšímu

zhnědnutí brambor na kontaktních plochách a tím snižuje tvorbu akrylamidu.

 Bylo zjištěno, že přídavek rozmarýnu, který má antioxidační účinky, sníží obsah

akrylamidu ve smažených bramborových lupíncích přibližně o 25 %. Na druhou stranu,

jiné bylinky obsahující jiné antioxidanty neměly podle dosavadního poznání na tvorbu akrylamidu vliv.

Vařené brambory neskladujte déle než 24 hodin. Nejstravitelnější jsou pečené a nejhůře hranolky v oleji.

Poznámka – Brambory jsou surovinou pro výrobu škrobu a lihu. Specifické požadavky na jakost suroviny mají výrobci smažených výrobků (hranolků a chipsů), kteří u brambor požadují vyšší sušinu (více škrobu) než u konzumních brambor, aby byly výrobky pevné.